|
Ve většině zemí světa obklopených mořem jsou mořské ryby a mořské plody běžnou a oblíbenou součástí kuchyně. Jsou zdravé, s minimálním obsahem tuku, jsou zdrojem minerálů a nenasycených mastných kyselin potřebných pro náš organismus.
Problémem mořských plodů je omezená doba skladování, neboť musí být absolutně čerstvé a rychle podléhají zkáze. Proto u nás nebyla konzumace a nabídka mořských plodů nikdy tolik rozšířena jako v přímořských státech. Poslední dobou však i u nás začíná jejich obliba vzrůstat a to zejména díky novým restauracím, které se na tyto suroviny specializují. Dovážejí je čerstvé a i některé větší obchodní řetězce je mají ve své nabídce. Plody (dary) moře nazýváme mořské živočichy určené ke konzumaci: ryby, korýše a měkkýše. Styl úpravy mořských plodů bývá rychlý, zůstane tak zachována lahodná chuť a křehkost pokrmu. Mezi nejlepší odborníky na přípravu mořských plodů patří Italové, Francouzi, Španělé, Řekové a Japonci. Mořské ryby – mezi nejoblíbenější a nejznámější ryby patří losos, tuňák, treska, makrela, platýs (halibut), parmice, rejnok, mořský vlk, mořský ďas, pražma, z menších ryb ančovičky, herinky a sardinky. Krevety / Garnáti – po celém světě oblíbení korýši. Jsou zdrojem proteinů a minerálů, obsahují minimum tuků, ale také cholesterol, jeho množství je však zanedbatelné. Ve Středomoří se často grilují, například na česneku, bývají součástí italských těstovin nebo španělské paelly, oblíbený je krevelový koktejl. V Asii jsou součástí mnoha polévek, nudlových a rýžových jídel, dělají se z nich oplatky a plní se s nimi různé knedlíčky vařené na páře, hlavně v Číně, kde patří neoddělitelně k obědům tzv. Yam-Cha. V Evropě jsou častěji podávané ve skořápce a loupou se přímo na stole, zatímco v asijských pokrmech jsou už často vyloupané. Langusta / Humr jsou králi mořských plodů a ozdobou každého slavnostního stolu. Jejich maso je v celém světě je považováno za delikatesu. Humr má na rozdíl od langusty mohutná přední klepeta. Humři a langusty se podávají podélně rozpůlené, ale i v celku, na rozbití klepet se používá louskáček nebo kleště. Humr a langusta se zpracovávají nejčastěji vařením, rozříznuté půlky jsou občas ještě grilovány nebo zapečeny s máslem a šalotkou. Mušle – mušlí, které se po celém světě konzumují, je mnoho druhů. Nejznámější jsou asi slávky jedlé a mušle Svatého Jakuba. Ústřice – skutečná lahůdka a údajné afrodiziakum. Ústřice se konzumují převážně syrové (živé), musí být právě otevřené a pokud možno i čerstvě vylovené z moře. Velmi rychle se kazí, proto je seženete převážně v přímořských oblastech nebo v lepších restauracích, které si dovážejí čerstvé produkty. Čerstvá ústřice má vonět mořskou vodou, v žádném případě rybinou. Servírují se na ledu po tuctu nebo půltuctu, obvykle se pokapou pouze citronem. Hodí se k nim kvalitní bíle víno nebo sekt. Krab – krabů existuje mnoho druhů, jejich maso je dietní a jemné. Krabi se obvykle podávají vaření. Stejně jako u humra nebo langusty je třeba louskáčkem rozdrtit klepeta a tvrdší časti. Chobotnice / Sépie – Maso z chobotnice je obvyklé ve Středomoří, kde se často upravuje grilováním, dušením a pečením. Maso je dietní, ale je trochu tuhé, a tak vyžaduje delší přípravu. Chapadla z chobotnice nebo malé chobotničky se často nakládají. V japonské kuchyni se dávají syrové plátky jako součást sushimi, sushi a dalších pokrmů.?Sépie se obvykle krájí na plátky nebo kolečka a grilují se nebo smaží obalované. Bývají také součástí salátů, pokrmů z rýže a těstovin. Tělo sépie se někdy nadívá a peče. Inkoust sépie se používá v italské kuchyni na obarvování rizota nebo těstovin (Riso al Nero). |
© 2008-2024 Restaurant-Guide
Kopírováni obsahu webu je možné jen se souhlasem autorů a vlastníka stránek