Arabskou kuchyní myslíme převážně kuchyni Předního východu resp. kuchyně zemí na Arabském poloostrově, v Turecku, v protilehlé části severní Afriky, (Egypt, Súdán), Iráku a Íránu.
Základem arabského tradičního vaření bývá rýže, maso, datle, jogurt (mléčné výrobky), fazole, ječmen, datle, zelenina, koření. Arabská kuchyně je plná pestrých chutí a vůní a používá celou řadu koření, které činí jídlo nezaměnitelným.
Arabské pokrmy jsou obvykle lehké a dobře stravitelné. Oblíbené jsou čerstvé bylinky jako tymián, máta a petržel. Typickým kořením je šafrán, česnek, turmerik (z rodu zázvorovitých), skořice, kumín (římský kmín). Z masa je nejpoužívanější maso kuřecí, dále pak jehněčí (skopové) a další drůbež. Měně pak maso hovězí, občas velbloudí. Islám nepovoluje konzumaci vepřového, a tak je jeho konzumace v celé oblasti značně omezena pouze na nemuslimské komunity. Ryby jsou oblíbené, ale vzácnější a obvyklé spíše v přímořských oblastech.
Ze zeleniny arabská kuchyně hodně používá lilek, okurka, cibule, okra (plod ibišku jedlého), cuketa, z ovoce hlavně fíky, datle, granátová jablka a citrusové plody. Další častou přísadou jsou sezamová semínka, mandle, piniové a pistáciové oříšky.
V arabské kuchyni se zpravidla na začátek podává pestrá nabídka předkrmů (mezze/meze) , často se jedná o různé pomazánky a zeleniny, společně s arabským chlebem. Estetika je při servírování velmi důležitá, proto pokrmy lahodí i oku.
Vybrané typické arabské pokrmy:
Hummus – známá a oblíbená pomazánka z vařené cizrny rozmixované s citrónovou šťávou, tahini (sezamovým máslem), česnekem, olivovým olejem a solí, někdy se přidává i jogurt.
Falafel – karbanátky ze směsi vařené cizrny nebo méně často z bobů.
Tabbouli – bulgur (pšeničná drť) nebo kuskus, nadrobno nasekaná rajčata s petrželí a mátou, vše promíchané s citrónovou šťávou a olivovým olejem a pepřem.
Tahini – sezamová pasta, bývá součástí mnoha jídel.
Baba Ghanoush – další oblíbená pomazánka z lilku a koření. Tepelnou úpravou nad ohněm je dosaženo mírně uzené chuti, která je pro tuto pomazánku charakteristická.
Dolma – směsi zeleniny s rýží a kořením, balené ve vinných listech, naložené v oleji. Směs může být i masová, variací je mnoho.
Kuskus – základní pokrm převážně severoafrické kuchyně. Je to pšeničná nebo prosná krupice, která je hlavní složkou mnoha rozmanitých jídel, ať už masitých nebo vegetariánských.
Pilaf – oblíbené hlavně v Turecku, rozšířené po celém světě. „Rizoto“ s orientálním kořením, někdy se přidávají i hrozinky. Variant je mnoho.
Kebab – asi nejznámější arabský pokrm, rozšířený po celém světě hlavně díky řetězcům fast-food stánků. Jedná se o grilované maso. Mohou to být malé kousky masa napíchnuté na špejlích nebo větší kusy masa rožnící se na grilu, které se průběžně ořezávají (v Řecku se nazývá Gyros)
Mejadra/Mujaddara – čočka s rýží, základ mnoha pokrmů a příloh po celém Blízkém východě
Biryani – „rizoto“, které může být vegetariánské nebo s masem, kořeněné šafránem, hřebíčkem, kumínem, kardamomem, zázvorem, mátou (mnoho variant).
A ze zákusků nesmíme zapomenout na nejznámější:
Baklava – velmi sladké řezy podávané hlavně ke kávě. Dělají se z listového těsta, drcených oříšků, medu nebo sirupu, někdy se přidává růžová voda nebo citrónová šťáva.
Chalva/Halva nebo Halawi – jedno z mnoha jmen pro velice sladkou, vydatnou a jednu z nejstarších cukrovinek vůbec. Jde o pokrm z drcených sezamových semínek (nebo ořechů) a cukru (medu), přidávají se bílky a další dochucovadla (mnoho variant).